Americký horor z roku 1992. V hlavních rolích Virginia Madsen a Tony Todd. Režie Bernard Rose.
Námět tohoto filmu vychází z kultury takzvaných Městských legend (urban legends). Příběhů z městského prostředí, které jsou předávány s tím, že se vážně staly. Většinou mají hororový nádech. Za nejznámější takovouto legendu lze považovat tu, o malých aligátorech, spláchnutých do záchodu, kteří přežívají v kanalizaci.
Studentka univerzity v Chicagu píše práci o místních mýtech a legendách. Během hledání podkladů se dozví o legendárním zabijákovi jménem Candyman.
Candyman byl mladý nadaný malíř. Jednou si ho najal bohatý velkostatkář, aby zdokumentoval jeho bohatství. Candyman se bohužel zamiloval do jeho dcery a připravil ji o počestnost. Když se to dozvěděl její otec, zburcoval místní obyvatele, kteří Candymana zlynčovali. Usekli mu ruku, do pahýlu mu zarazili hák a hodili ho do úlu, kde ho k smrti ubodaly včely.
Jelikož se tento příběh odehrává na jednom místním sídlišti, rozhodne se jej zdokumentovat.
Během vyšetřování je napadena mužem s hákem místo ruky. Útok přežije a zavolá policii. Policie pachatele najde, ale zjistí, že je to obyčejný člověk. Vypadá to, že legenda je jen legenda. Příběh ale pokračuje a přízrak se stále objevuje.
Hlavní přednostní tohoto filmu je atmosféra a skvělý soundtrack od Philipa Glasse.
Díky soundtracku má skvělou atmosféru i úvodní titulková scéna, kde se kamera pouze přesouvá nad dálnicí. Díky těmto dvěma aspektům to je kvalitní starší horor
Zdroje
www.csfd.cz
www.wikipedie.cz
Jeden z mých prvních hororů u kterých jsem se bál. Tehdy ještě z půjčovny na VHSce.
OdpovědětVymazat