Islandsko-dánské dobrodružné drama podle skutečných událostí z roku 2022. V hlavních rolích Nikolaj Coster-Waldau, Joe Cole a Charles Dance. Režie Peter Flinth.
Ejnar Mikkelsen (Nikolaj Coster-Waldau) je severský průzkumník, který vede dánskou expedici, která má za úkol najít zápisky z jedné z předchozích výprav. Ty mají totiž prokázat, že Grónsko je celistvý ostrov a že jeho část není oddělena a Spojené státy americké si na ni nemůžou dělat nárok.
Mikkelsen se zrovna vrátil s kolegou na základnu z jednoho pátrání a hned plánuje další jinou cestou. Ale potřebuje nového
souputníka, jelikož ten předchozí trochu omrzl. Členové výpravy ale už nevěří
v úspěch, tudíž se nakonec musí spokojit s mladým mechanikem jménem Iver
Iversen (Joe Cole).
Mikkelsen zrovna neskáče radostí, jelikož Iver nemá žádné zkušenosti a zrovna nevyniká
v ovládání psího spřežení. Ale co, nikdo jiný se nepřihlásil.
A tak se dají na cestu. Každý má vlastní sáně a několik psů.
Začátek cesty by se dal označit za idylický. Ale jednoho dne Iver nezvládne
svoje sáně, které spadnou i se spřežením do průrvy v ledu. Nebyl problém
sáně vytáhnout, ale vedoucí pes zůstal viset nad velkou dírou. Iver se ho
samozřejmě pokusí zachránit, ale bohužel se to nepovede. Mikkelsen je celkem
naštvaný, že díky jeho neopatrnosti přišli o část zásob, ale asi už byl
dostatečně potrestán ztrátou psa.
Cesta pokračuje dál, jenom s nedostatkem jídla. Ale
díky trochu nehezkým metodám tento problém není nijak akutní. Nakonec dorazí na
hledané místo a získají důkaz, kvůli kterému celou tuto expedici museli
podstoupit. Tento objev jim vlije krev do žil a můžou vyrazit na cestu zpět.
Ale ta by měla být o dost těžší a zajímavější, protože se toho zatím zrovna moc
nestalo. Prostě by to bylo trochu málo.
Atmosféra by měla být velmi důležitá pro podobný film. Ten
pocit z nehostinné pustiny, která neodpustí žádnou chybu. Nebezpečná
zvířata a žádná možnost záchrany. Ale já jsem tohle rozhodně necítil. Žádná
pořádná vánice. Žádné velké nebezpečí. Jenom jeden lední medvěd. Vždyť ani sníh
tady nebyl celou dobu. A s tím souvisí další problém.
Vůbec to totiž nevypadalo, že hlavním postavám hrozí nějaké
nebezpečí nebo, že nějak trpí. Takže mi na nich nijak nezáleželo a bylo mi
jedno, jak to s nimi dopadne. Jediný cit dokáže vyvolat zmar, smrt a utrpení
němých tváří. Aspoň tady to dokázalo vykřesat nějaké emoce.
Aspoň trochu zajímavé je spojení obou průzkumníků a jejich
postupný psychologický vývoj. Iver je na začátku velmi nadšený ze spolupráce
s Mikkelsenem a vůbec si neuvědomuje rizika. Mikkelsen je takový
zasmušilý, nechce nic rozebírat a prostě se soustředí na úkol. Na Ivera to
postupně dolehne a tudíž je Mikkelsen ta strana zastupující naději. Nakonec to
skončí u dlouhodobého strádání, chátrání a změn psychologického stavu
s trochou té ponorkové nemoci. Z toho vznikne jedna malá krize, ale
jinak je to spíš nuda.
Celkem nudný historický film, který si nevybral zrovna
záživný námět. V rámci samotného ztvárnění filmu by se dalo leccos
vylepšil, ale to se také nepovedlo. U poslední půlhodiny by se dalo celkem
dobře i usnout.
Automobily
Vzhledem k historickému zasazení tady najdeme pouze
jeden automobil zamrzlý v ledu. Hlavním dopravním prostředkem tady jsou
sáně o výkonu několika psích sil.
Zdroje
https://www.csfd.cz/film/1131631-proti-ledu/prehled/
https://www.imdb.com/title/tt13873302/?ref_=nv_sr_srsg_0
Žádné komentáře:
Okomentovat